Dravčík psí

Onemocnění, které vyvolává, se označuje jako cheyletielóza nebo dravčíkovitost, mezi chovateli se jí někdy také lidově říká chodící lupy. Zvýšená tvorba lupů však automaticky neznamená, že se jedná o dravčíka. Potvrdit onemocnění není nijak složité, parazita lze snadno vidět pod mikroskopem. Toto onemocnění se do našich chovů dostalo asi před dvaceti lety a v posledních letech se výskyt tohoto onemocnění stále zvyšuje. Vajíčka dravčíka jsou volně přilepená na chlupech napadeného jedince. Dravčík žije na kůži svého hostitele. Nabodává jeho pokožku a živí se tkáňovým mokem, vyvolává u psa silnou svědivost.

Zpočátku se vyskytuje na hlavě napadeného psa a to zvláště v okolí očí, na temeni hlavy a okolo uší. Při rozhrnutí srsti uvidíte bělavé, ke  kůži přiléhající šupinky. Postupně se dravčík rozšiřuje po celém těle hostitele. Pokožka reaguje zvýšenou tvorbou lupů a postižený pes vypadá,jako by byl posypán moukou. Při  silném napadení se na těle psa utvoří vrstva  šupin a pes vypadá, jakoby byl obalen krustou.
Je třeba počítat s tím, že dravčík je parazit velmi odolný a léčbu je třeba opakovat. Jedna koupel dravčíka nezničí. Oblast dvojitého záhybu na vnější straně boltce je velmi oblíbeným místem, kde se dravčíci dlouho drží.  Je nutno provést dezinsekci prostředí a chovatelských pomůcek, například hřebenů a kartáčů. Tato oblast je na těle psa dobře chráněná a právě zde dokáží dravčíci dlouhou dobu přežívat.

Dravčík dokáže způsobit problémy psům, může ale vyvolat i potíže u lidí  Na člověku sice dlouho nepřežívá a nedokáže se na něm rozmnožit, ale způsobí na kůži načervenalé pupínky, vyvolávající svědivost. V okamžiku, kdy se vyléčí pes, odeznívají i kožní potíže i u jeho majitelů.